Trh se zlatem

Trh se zlatem v moderní historii
Zní to možná trochu podivně, ale trh se zlatem v dnešním smyslu je velmi mladý. Zlato je sice nejstarším známým kovem a již po 5 000 let je v té či oné podobě hlavním uchovatelem hodnot a základem většiny platebních systémů, možná právě proto se s ním jako s klasickým zbožím zacházelo jen málokdy.

Zlato bylo hlavním platidlem ve většině starověkých, středověkých i novověkých společností. Jeho moderní éra začala v roce 1717, kdy Isaac Newton (týž muž, který založil celou moderní fyziku a velkou část matematiky, zároveň však byl i správcem britské Královské mincovny) stanovil cenu jedné unce ryzího zlata na 4 libry, 17 šilinků a 10 pencí (4,89 libry). Tehdy se zlato stalo de facto základem západního měnového systému (ať již přímo, prostřednictvím libry či posléze dolaru) a zůstalo jím až do srpna 1971, kdy Spojené státy po dlouhé agónii vypověděly svůj závazek prodávat zlato za pevně stanovenou cenu 35 $ za unci. Od té doby se cena zlata tvoří na volném trhu.

Současný trh
Nejvýznamnějším trhem s fyzickým zlatem (tak nazýváme trh, kde dochází ke skutečnému převzetí zlata nakupujícím) je - přes decentralizaci posledních let - trh londýnský. Obchodují zde mezi sebou výhradně členové prestižní London Bullion Market Association (LBMA, Asociace obchodníků se zlatými slitky), která má v současnosti 10 členů se statutem tvůrce trhu - market maker (z nich 5 tvoří ještě užší kolegium odpovědné za denní nastavování ceny zlata - zlatý fixing), dále 56 řádných členů a 46 přidružených členů. Členstvo tvoří nejvýznamnější banky, obchodníci, producenti a zpracovatelé zlata. (Seznam členů LBMA k půli roku 2007 naleznete zde, průběžně doplňovaný i na stránkách LBMA.

Minimální objem obchodu je 1 000 troyských uncí (31,1 kg) a způsob obchodování by se dal popsat nejspíše jako otevřená aukce, obchody se však vypořádávají za cenu, která se stanovuje ("fixuje") dvakrát denně (v 10,30 a 15,00). Aktuální ceny londýnského fixingu naleznete nejlépe na http://www.goldfixing.com/home.htm a jsou akceptovány pro většinu obchodů na celém světě (často přímo jako cena obchodu, nebo jako referenční cena - benchmark), používají se pro potřeby účetnictví, ohodnocování rezerv apod.

Obchody LBMA se týkají výhradně zlatých slitků podle standardu London Good Delivery Bar, standardizovaných cihel o hmotnosti kolem 400 oz (12,44 kg), zlato se zpravidla předává v londýnském trezoru jednoho z členů clearingu, platba se vypořádává v amerických dolarech v newyorské bance, vypořádání spot (tj. D+2).

Kromě Londýna existuje ještě několik dalších trhů s fyzickým zlatem, které se řadí různými pravidly (průběžně upravované hodoty aktuální ceny zlata, např. na http://www.gold.org/ nebo http://www.kitco.com/market/, pocházejí právě z těchto zdrojů), žádný však nedosahuje významu trhu londýnského. Jde zejména o Curych, jenž dodává zlato výrobcům šperků a pro průmyslové použití, a New York, který obhospodařuje kromě těchto sektorů i investiční a spekulativní nákupy a je centrem obchodu s deriváty. Významné trhy jsou i v Bombaji, Dubaji, Istanbulu, Hongkongu, Tokiu a Šanghaji.

Kromě trhu s fyzickým zlatem se hojně obchoduje i s jeho deriváty: od zlatých certifikátů a spořících plánů přes klasické deriváty (futures , opce) až po investiční fondy orientované na zlato či jeho producenty. Jimi se zde zabývat nebudeme.
Objemy obchodu
Důležitým parametrem každého trhu je jeho likvidita, která odpovídá objemu obchodů. U trhu se zlatem jsou k dispozici jen hrubé odhady, založené na objemu transakcí vypořádaných jedním z pěti členů londýnského clearingu. Ty navíc zachycují jen obchody vypořádané mezi těmito pěti členy, na území Londýna a s vyloučením krátkodobých (overnight) obchodů. Jde tedy jen o zlomek celkového objemu obchodů - podle odhadů LBMA asi o jednu třetinu londýnského trhu. Podívejme se na graf obratů za posledních 7 let.

Graf 

Jak je vidět, je trend posledních osmi let mírně sestupný, s mírným zotavením počátkem roku 2001 (v dolarovém vyjádření) resp. roku 2003 (v tunách). V současnosti projde denně clearingem v průměru kolem 500 tun zlata za necelých 7 mld. $ při průměrném objemu každého obchodu asi 600 kg, tedy asi 120 000 tun ročně. Obrat celého londýnského trhu tedy činí asi 360 000 tun, připočteme-li trhy s deriváty (newyorský COMEX asi 50 000 tun a tokijský TOCOM asi 20 000 tun) a všechny ostatní trhy odhadneme konzervativně na 20 000 tun, dojdeme k ročnímu obratu 450 000 tun zlata, tedy při průměrné ceně 450$/unci asi 6,5 bilionu (milionu milionů) dolarů. Ve srovnání s trhem akcií nebo dluhopisů to není mnoho - zlato také bylo po většinu z posledních dvaceti let ekonomy zatracováno a ignorováno - nicméně je to jen o něco méně než roční HNP Spojených států nebo asi stokrát více než HNP České republiky. Ještě koncem 90. let byl objem přibližně dvojnásobný, za pokles může nejspíše jednak nástup alternativních burz (Istanbul 1995, Šanghaj 2002, Dubaj 2005), jednak medvědí trh z přelomu tisíciletí, který se až donedávna zotavoval velmi rozpačitě.